Lékárna Slunce Zlín Léčiva v těhotenství HYPERTERMIE

HYPERTERMIE

teplota

Hypertermie je stav, kdy dochází k nefyziologickému zvýšení tělesné teploty. U člověka se jedná o stavy, kdy je teplota vyšší než 37 ºC. Hypertermie může být zapříčiněna mnoha faktory. K nejčastějším patří infekční onemocnění (nachlazení, chřipka, ale i zarděnky, výskyt oparu atd.). Bylo také prokázáno, že k hypertermii může dojít i dlouhodobým pobytem v horkém prostředí (horká lázeň, delší pobyt v sauně, sluneční úpal apod.).

Hypertermie byla prvním teratogenem, který byl prokázán u zvířat a následně byla tato skutečnost zjištěna u lidí. Studie na zvířatech prokázaly, že působení vyšší teploty se může projevit zánikem embrya, spontánním potratem a vrozenými vývojovými vadami.

U hypertermie existuje prokazatelná závislost mezi výškou teploty a možným teratogenním efektem. Obecně při vyšší teplotě a jejím dlouhodobém působení dochází k výraznému zvýšení rizika potratu. Při mírnějším zvýšení teploty a dojde-li k němu v kritickém období vývoje, může hypertermie způsobit vrozené vývojové vady.

Ve studiích provedených na zvířatech a při několika studiích zaměřených na těhotné ženy bylo prokázáno, že ke vznikům defektů a poškození dochází při zvýšení tělesné teploty o 2 - 2,5 ºCelsia nad normální hodnotu tělesné teploty. Pokud zvýšení teploty trvá déle než jednu hodinu, riziko vzniku vad se také zvyšuje.

Většina studií potvrzuje, že k hypertermii může dojít i delším pobytem v horké koupeli a u žen, které nejsou přivyklé saunování, i při delším pobytu v sauně. I když se názory na tyto skutečnosti u různých autorů liší, většina se shoduje na tom, že dlouhodobý pobyt v horkém prostředí může působit negativně na vyvíjející se dítě. Prospěšný, s minimálním rizikem, je pouze kratší pobyt v sauně, maximálně však do dvaceti minut u žen, které pravidelně navštěvovaly saunu před otěhotněním. Při koupeli v horké lázni nebo vaně by doba v ní strávená neměla přesáhnout deset minut. Největší nebezpečí z hypertermie hrozí samozřejmě v I. trimestru těhotenství, kdy je riziko vzniku vývojových vad a poškození embrya největší.

 

Léčba zvýšené teploty je možná podáváním léčiv - antipyretik, která účinně snižují teplotu. Jsou-li vybraná léčiva z této skupiny podávána ve správných dávkách a pouze po nezbytně dlouhou dobu, jsou jejich případné nežádoucí účinky pro matku i plod minimální. Následující přehled léčiv, která jsou nejčastěji používána pro léčbu hypertermie, by měl shrnout výhody, nevýhody a případná rizika plynoucí z jejich užívání v době těhotenství. Ačkoli níže uvedená léčiva patří mezi volně prodejná a těhotná žena si je může koupit v lékárně bez lékařského předpisu, vždy by se o jejich užívání měla poradit s lékařem nebo lékárníkem.

 

Acetylsalicylová kyselina (Acylpyrin, Aspirin, Anopyrin...) je používána jako analgetikum, antipyretikum. Vzhledem k tomu, že se tato látka používá k léčbě již velmi dlouhou dobu, jsou poměrně dobře známy její nežádoucí účinky. Nedoporučuje se překračovat dávku 1200 mg kyseliny acetylsalicylové za den.

Při užívání kyseliny acetylsalicylové v době III. trimestru může u plodu dojít ke zvýšení rizika krvácení během porodu jak u matky, tak u novorozence. Některé studie potvrzují, že při podávání matkám ve třetím trimestru byl u novorozenců zjištěn vyšší výskyt krvácení do mozku.Acetylsalicylová kyselina užívaná ve velmi vysokých dávkách v I. trimestru těhotenství může způsobit zvýšení rizika vzniku defektů trávicí trubice u novorozenců a poškození ledvin.

 

Z hlediska bezpečnosti při užívání v těhotenství patří ibuprofen (Brufen, Ibalgin, Nurofen...) mezi nejspolehlivější léky z této skupiny. Jednoznačná je i jeho preference jako antipyretika před kyselinou acetylsalicylovou. Je-li nutné podávat v těhotenství léčivo se silným antipyretickým účinkem, je ibuprofen lékem první volby.

Je nutné však upozornit na to, že některé studie, provedené u žen užívajících ibuprofen v průběhu těhotenství, potvrdily zvýšený výskyt hypertenze u novorozence a vyšší pravděpodobnost potratu při jeho pravidelném a dlouhodobém užívání. Při krátkodobém užívání ibuprofenu v prvním a druhém trimestru je výskyt nežádoucích účinků i možnost vzniku vývojových vad velmi malá. Ve třetím trimestru je třeba vyšší opatrnosti, hrozí předčasný uzávěr ductus arteriovenosus (Bottali). Obzvláště pak v období předpokládaného porodu, kdy by tento lék neměl být vůbec podáván.

 

Několik studií prokázalo, že ze skupiny analgetik, antipyretik je v průběhu těhotenství bezpečné užívání paracetamolu (Paralen, Panadol) a to jak ve formě tablet, tak také ve formě rektálních čípků nebo sirupu. Doporučené bezpečné dávkování by nemělo překročit dávku třikrát denně 500  mg. Ačkoliv paracetamol prochází placentou, nebylo po jeho podávání v průběhu prvního trimestru zaznamenáno zvýšené riziko vývojových vad ani nežádoucích účinků. Je to jediné léčiv, které lze pro snížení zvýšené teploty užívat i v období třetího trimestru a před porodem.

 

Výskyt hypertermie v těhotenství, ať už z důvodu přítomnosti infekčního onemocnění nebo přetížení organismu, představuje významné riziko pro plod. Při léčbě je nutné dobře zvážit, kdy nasadit léčbu a které léčivo vybrat. Při teplotě organismu vyšší než 39 ºCelsia by měla být neprodleně zahájena terapie výše uvedenými léky. Nezbytnou součástí léčby musí být důkladné a podrobné informování pacientky o správném užívání léků, prospěšnosti léčby a vysvětlení nebezpečnosti vysoké teploty pro nenarozené dítě. Je třeba také zdůraznit, že užívání daného léčiva - antipyretika, představuje pro ženu i plod minimální riziko v porovnání s neléčenou hypertermií.

Stejně jako u jiných onemocnění a stavů v období těhotenství, u nichž je nutné užívat léky, platí i u hypertermie, že se vždy dává přednost monokomponentním přípravkům (obsahující pouze jednu z výše uvedených látek), před léky obsahující kombinaci dvou a více léčiv jako jsou např. Ataralgin, Paralen extra, Panadol extra, Saridon, Valetol.

 

PharmDr. Karel Vašut, Ph.D.

Léčíva v těhotenství, Computerpress